BYLINA

• Bylina je rostlina, která má nedřevnatějící nadzemní stonek.

LÉČIVÁ BYLINA

• Léčivá rostlina (léčivka či léčivá bylina) je taková rostlina, která obsahuje účinné látky příznivě ovlivňující nepříznivý stav organismu.

FYTOTERAPIE

• Léčba pomocí rostlin se nazývá fytoterapie.
• K léčení jsou užívány tzv. drogy – určité části rostliny. Databázi v lékárnictví takto využívaných drog popisují lékopisy, které stanovují parametry oficiální drogy.
• Lékopisy neobsahují všechny léčivé rostliny. Z přibližně 3 700 taxonů vyšších rostlin rostoucích na území České republiky se v průběhu staletí k léčebným účelům užívalo asi 800 druhů a nyní se jich takto používá asi 200.
• Celosvětově je z 250 000 známých druhů vyšších rostlin k léčení používáno více než 10 000 druhů.
• O historii herbářů se dočtete v našem článku zde.

NEJZNÁMĚJŠÍ BYLINY

Byliny jsou součástí našeho života již po tisíciletí. Používají se jako koření, léčivé prostředky nebo aromatické vůně. V tomto článku se podíváme na nejznámější byliny u nás i ve světě, nejvzácnější byliny a také na ty nejdražší.

NEJZNÁMĚJŠÍ BYLINY U NÁS I VE SVĚTĚ

Mezi nejznámější byliny u nás patří bezesporu majoránka, která se používá jako koření do polévek, omáček a masových pokrmů.

MAJORÁNKA ZAHRADNÍ

• Majoránka zahradní (Origanum majorana, syn. Majorana hortensis) je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).
• Původně rostla ve Středomoří jako součást řídké stálezelené keřovité vegetace (garrigue) na mělkých, suchých půdách.
• Pěstovali ji už i staří Egypťané, Řekové a Římané a v době křižáckých výprav do Svaté země v raném středověku se rozšířila do zbytku Evropy.
• Ve středoevropských podmínkách je málo otužilá, nevydrží tedy celoročně venku a lze ji pěstovat pouze jako letničku.

Další oblíbenou bylinkou je máta peprná, která se používá především k přípravě osvěžujících nápojů a dezertů.

MÁTA PEPRNÁ

• „Máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha × piperita)
• vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu máta (Mentha).
• Kvete od července do září.
• Je to přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté (Mentha aquatica × Mentha spicata).
• Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie, ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa.
• Je známa pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc, peprmint a podobně.“[2]

 

U světových bylinek je to pak bazalka, která se používá v italské kuchyni jako základ pro přípravu pesto a ginseng.

BAZALKA PRAVÁ

• „Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je aromatická rostlina z čeledi hluchavkovitých.
• Kvete od června do září.
• Je původem z Indie a z dalších vlhkých tropických regionů Asie, kde byla pěstována více než 5000 let.
• Do Evropy se dostala v 16. století a v současnosti se pěstuje většinou na zahradách a v domácnostech.
• Hindské kultury považují bazalku za posvátnou bylinku. V některých kulturách je tato rostlina zase znamením lásky a oddanosti mezi mladými páry.”[1]

GINSENG – ŽENŠEN

• Ženšen pravý (Panax ginseng, syn. Panax schinseng). Někdy bývá nazýván též všehoj ženšenový.
• Čínský ženšen – Divoký čínský ženšen roste na svazích hor Changbai a Xiaoxinganling. Obsahuje druhý nejvyšší počet saponinů.
• Korejský ženšen – Divoký už není téměř k nalezení. Uměle se ale pěstuje na několika farmách. Podle výzkumů obsahuje největší počet saponinů a je pro lidské zdraví nejlepší.
• Podobné účinky jako ženšen pravý má takzvaný americký ženšen. Ačkoliv se jedná o volně rostoucí rostlinu ve východní části Ameriky, je chráněný zákonem.
• Ženšen pravý patří mezi nejznámější exotické léčivé byliny.

NEJVZÁCNĚJŠÍ BYLINY

Mezi nejvzácnější byliny patří například šafrán setý, ze kterého se získávají šafránové nitky. Ty jsou velmi drahé a pro získání jednoho kilogramu šafránu je potřeba více než 100 000 květů.

ŠAFRÁN SETÝ

• „Šafrán setý (Crocus sativus) je hlíznatá, velmi stará kulturní rostlina z čeledi kosatcovité, pěstovaná pro čnělky svých květů, které jsou vysoce ceněným kořením šafránem.
• Na podzim kvete fialovým květem, v každém květu jsou tři nitkovité, 2–3 cm dlouhé purpurově hnědé čnělky (někdy nesprávně nazývané blizny), které se sklízejí ručně, odštípnutím.
• Neexistuje žádný stroj, který by jakkoliv ulehčil sběr čnělek, a tento fakt, společně s malým množstvím takto získaného koření (přes 100 000 čnělek váží jen asi 1000 g), je důvodem vysoké ceny šafránu.
• V současnosti je to nejdražší koření na světě.
• Nejvíce se pěstuje v Íránu, Španělsku, v jižní Francii, v severní Africe a Latinské Americe.
• Užívá se ve španělské, latinskoamerické, francouzské a orientální kuchyni. Ochucuje a barví pokrmy.“[3]

NEJDRAŽŠÍ BYLINY

Mezi nejdražší byliny patří právě šafrán, vanilka a ginseng.

KOLIK STOJÍ ŠAFRÁN?

• U nás najdete pravý šafrán v ceně od 190 Kč do 300 Kč za 1 gram (!).

KOLIK STOJÍ VANILKA?

• Ještě v roce 2012 stál jeden kilogram vanilky 20 dolarů (přes 400 korun).
• O čtyři roky později se už cena za kilo pohybovala okolo 195 dolarů (4300 korun).
• V roce 2018 byla vanilka krátce dražší než stříbro, jeho cena dosahovala 600 dolarů (přes 13 000 korun).
• Poté se cena pohybovala okolo 400 dolarů (více než 9000 korun) za kilogram.[5]

Pokud bychom mezi rostliny, podle staré klasifikace, zařadily i houby, pak k nejdražším patří také lanýž.

LANÝŽ

• „Lanýž (Tuber) je rod vřeckovýtrusných hub.
• Nacházejí se pod zemí v hloubce přibližně 15–20 cm, což ztěžuje jejich hledání.
• Dříve se k hledání lanýžů užívala prasata, nyní se sběr lanýžů provádí za pomoci vycvičených psů. Lanýže v zemi identifikují tak, že cítí chemickou látku dimethylsulfid, produkovanou plodnicí.
• K vyhledávání lze též užít mušky rodu Suillia, které tvoří roje nad místy s výskytem plodnic.
• Lanýže se vyskytují zejména ve Středomoří, například v italských regionech Piemonte, Marche, Umbria, Abruzzo, Molise, ve francouzském Périgordu či v oblasti Istrijského poloostrova.
• Známým představitelem rodu lanýž je lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum).
• Lanýž letní se vzácně vyskytuje i v České republice, ovšem je chráněný zákonem a nesmí se proto sbírat.
• Lanýže se používají jako koření do různých pokrmů.
• Bílý lanýž se jí výhradně za syrova: tepelnou přípravou slábne jeho výrazná chuť.“[4]

KOLIK STOJÍ LANÝŽ?

• Kilogram stojí od 200 do 600 EUR.
• V přepočtu tedy zhruba od 4 do 15 korun za gram.