LÍPA SRDČITÁ

LÍPA SRDČITÁ

🌳LÍPA SRDČITÁ

Zajímavosti o stromě, který snad roste v každé vesnici i v každém městě u nás:
„… Z lipového dřeva jsou vyřezány slavné oltáře, neboť toto dřevo se latinsky nazývalo lignum sanctum, což v překladu znamená svaté dřevo.

Plody lípy obsahují 50 % oleje, který se svou kvalitou blíží olivovému. Z plodů lípy lze připravit i nápoj podobný kávovině. Již v 19. století zdobily lípy parky a sady paláců a dodávaly jim na majestátu. Vjíždět do paláců lipovou alejí bylo dovoleno jen těm nejváženějším a nejvzácnějším hostům.

Lípy jsou vysazovány na návsi, ke křížkům, kapličkám, kostelům, s oblibou i do alejí. Lípa byla vysazována u vesnických studní, v tomto případě byla stromem ochraňujícím vodu jako životadárnou tekutinu.

V městské zeleni se lípa dobře uplatňuje pro velkou odolnost. Citlivá je však na zasolení. Lípa je věrnou průvodkyní člověka, přináší do měst svěžest a krásu i medovou vůni v období kvetení. Lípa je naším národním stromem. Objevuje se na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.

V historii bývala lípa ztotožňována s ženskými božstvy, často s bohyní lásky. Pro mládež byla lípa symbolem lásky. U Slovanů, Keltů i Germánů prý bývala stromem osudu. Věřilo se, že když zahyne lípa, vysazená na dvorci rodu, zanikne i celý rod.

Jako ochranný a rodinný strom se lípa dlouho těšila velké úctě. Byla sázena po narození prvního dítěte.

Lípa se může dožít až 1 000 let. Naše nejstarší a nejmohutnější lípy jsou druhem lípy velkolisté a jsou vyhlášeny za památné stromy.

Lípa jako národní strom se vysazuje i při pamětních událostech a na výročí související s naší státností, jako je například oslava vzniku republiky.” 🌳

Jak s bylinou nakládat se dočteme v herbáři Kouzelných bylinek:

„Lipový květ obsahuje celou řadu léčivých látek. Vnitřně se užívá v nálevu při horečnatých onemocněních z nachlazení – rýmě, kašli, zánětu průdušek, chřipce, angíně, zahlenění dýchacích cest, kataru bronchů, při onemocnění ledvin a močového měchýře, při žaludeční a střevní kolice. Při zánětlivých onemocněních dutiny ústní se doporučuje kloktat a vyplachovat čajem ústa. Při výskytu lupů čaj můžete použít k oplachování vlasů.

Sbíráme květenství s blanitým jazykovitým listenem hned na počátku rozkvétání v červnu a červenci, kdy rozkvete asi polovina květů v květenství. Sběr provádíme za suchého počasí a sušíme rychle v průvanu ve stínu nebo při umělé teplotě do 35 °C v načechrané vrstvě do 5 cm. Správně usušené květy a listeny mají svou původní barvu a charakteristickou vůni a nesmí znovu navlhnout. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.”

ČERVEN

ČERVEN

MĚSÍC ČERVEN A NAŠE ZDRAVÍ

Měsíc červen se váže k tenkému střevu.

Je to součást trávicí soustavy mezi žaludkem a tlustým střevem. Oproti tlustému je tenké střevo podstatně delší a užší. Vstřebává se v něm naprostá většina živin. Všechny orgány našeho těla jsou spolu provázány a oslabení jednoho ovlivní jiný.

Oslabení či onemocnění tenkého střeva ovlivní páteř, slinivku a sliznice. Projevuje se obvykle bolestmi žaludku, nadýmáním, průjmy. Průjem je velmi častý projev oslabení v oblasti tenkého střeva. Provází např. Crohnovu nemoc, či nesnášenlivost lepku – celiakii a v rovině duševní pak při nadměrném stresu, nervozitě, strachu např. ze zkoušky, před cestou, před důležitým jednáním atd.

A co dobrého můžeme pro tenké střevo udělat? Především ho nezatěžovat nevhodným jídlem s vysokým obsahem tuků, cukrů. Snažme se eliminovat stres, najít si čas na odpočinek ale i pohyb. Dopřejme mu ovocné a zeleninové šťávy nebo saláty, zakysané mléčné výrobky, pohanku, rýži, jáhly. K pití nejlépe vodu, bylinné nebo zelené čaje. Z bylin zařaďme mátu, tymián, bazalku, šalvěj, oregáno. A nezapomínejme ani na naše sezonní potraviny – špenát, salát,rajčata, jahody.

Co můžeme v červnu sbírat? 

Květ bezu, květy heřmánku, list jitrocele, květ lípy srdčité, nať řepíku, list šalvěje