KVĚTEN

KVĚTEN

MĚSÍC KVĚTEN A NAŠE ZDRAVÍ

Měsíc květen je měsícem lásky. Láska je spojena se srdcem a srdce patří k měsíci květnu.

Srdce rozvádí po těle krev a s ní kyslík a živiny pro celé naše tělo. V průměru se stáhne 100 000 krát za den. U zdravého srdce je proudění krve plynulé.

Oslabení srdce se projeví nejrůznějšími potížemi od otoků přes dušnost, problémy s krevním tlakem, nespavostí až po poruchy činnosti. Na duševní úrovni se oslabení srdce může projevit žárlivostí, impulsivností, hyperaktivitou ale i vyčerpaností, únavou. 

Srdce je pro nás velmi důležité a my bychom se o něj měli dobře starat. Podle orgánových hodin je jeho čas mezi 11 – 13 hodinou. To je na vrcholu své síly. Není dobré ho v tenhle čas zatěžovat kávou, povzbuzujícími přípravky, snažit se být v klidu tělesně i duševně. 

Z hlediska životního stylu srdci neprospívá nadváha či obezita, kouření, alkohol, příliš tučná a sladká jídla, chybějící pohyb. 

Co dobrého můžeme pro svá srdce udělat? Tady platí známé: jez do polo-syta, pij do polo-pita. Dávejme přednost rybám, drůbeži, zelenině, ovoci, naučme se jíst semínka jako zdroj dobrých mastných kyselin, omezme solení a sladkosti a hlavně (!) se hýbejme.

Pohyb naše srdce posiluje a dělá dobře i duši. 

Co můžeme v květnu sbírat? květ černého bezu, květ hluchavky, list kopřivy, květ sedmikrásky, list máty, list meduňky

Tip od nás: Nasbírejte si čerstvé výhonky smrku. Uděláte z nich výborný sirup. 🙂

ČERVEN

ČERVEN

MĚSÍC ČERVEN A NAŠE ZDRAVÍ

Měsíc červen se váže k tenkému střevu.

Je to součást trávicí soustavy mezi žaludkem a tlustým střevem. Oproti tlustému je tenké střevo podstatně delší a užší. Vstřebává se v něm naprostá většina živin. Všechny orgány našeho těla jsou spolu provázány a oslabení jednoho ovlivní jiný.

Oslabení či onemocnění tenkého střeva ovlivní páteř, slinivku a sliznice. Projevuje se obvykle bolestmi žaludku, nadýmáním, průjmy. Průjem je velmi častý projev oslabení v oblasti tenkého střeva. Provází např. Crohnovu nemoc, či nesnášenlivost lepku – celiakii a v rovině duševní pak při nadměrném stresu, nervozitě, strachu např. ze zkoušky, před cestou, před důležitým jednáním atd.

A co dobrého můžeme pro tenké střevo udělat? Především ho nezatěžovat nevhodným jídlem s vysokým obsahem tuků, cukrů. Snažme se eliminovat stres, najít si čas na odpočinek ale i pohyb. Dopřejme mu ovocné a zeleninové šťávy nebo saláty, zakysané mléčné výrobky, pohanku, rýži, jáhly. K pití nejlépe vodu, bylinné nebo zelené čaje. Z bylin zařaďme mátu, tymián, bazalku, šalvěj, oregáno. A nezapomínejme ani na naše sezonní potraviny – špenát, salát,rajčata, jahody.

Co můžeme v červnu sbírat? 

Květ bezu, květy heřmánku, list jitrocele, květ lípy srdčité, nať řepíku, list šalvěje

SRPEN

SRPEN

MĚSÍC SRPEN A NAŠE ZDRAVÍ

S horkým letním měsícem je spojena termoregulace, neboli schopnost těla kontrolovat svoji teplotu. Pomocí ní jsme chráněni před přehřátím (nebo umrznutím).

Naše tělesná teplota je během dne proměnlivá, ovlivněná i teplotou okolního prostředí a pohybuje se zhruba od 36°C do 37°C. Při nízké tělesné teplotě, pod 35°C, se do těla snáze dostanou viry, je zpomalena funkce srdce a mozku. Vysoká tělesná teplota nad 38°C je nepřítelem bakterií a opravdu vysoká teplota nad 40°C způsobuje závratě, dehydrataci, křeče, vázne i nervový přenos.

V letních horkých měsících je tedy „ohroženo“ celé naše tělo.

Vzhledem k ročnímu období nám spíše hrozí přehřátí. Pocitem horka si tělo říká o ochlazení. Určitě ale není vhodné se naložit do kádě s ledem.

Jak tedy v létě aktivovat chladící tělesný systém?

  • odlehčený jídelníček – lokální potraviny, čerstvá a lehká strava bohatá na zeleninu, oblíbené jsou v poslední době studené lehké polévky nebo různá smoothie, určitě nezapomeňte na ryby, tučná a mastná jídla tělo zahřívají – zatěžují játra, která jsou úzce spojena termoregulací a lymfatickým systémem
  • dostatek tekutin – nejlepší je samozřejmě voda (kterou můžeme doplnit citrusy, mátou, nebo třeba malinami, okurkou, apod., do pitného režimu je vhodné občas zařadit minerálky – není dobré pít minerální vody každý den) nebo bylinkové čaje – mátový, rooibos, meduňka 
  • vhodné materiály oblečení – i tady platí čím lehčí tím lepší, všechny možné umělé směsi špatně odvádí pot a brání pokožce dýchat
  • skvělá prevence je samozřejmě otužování – je lepší během sprchování střídat chladnější a teplejší vodu, praktikovat otužování průběžně celý rok a vyvarovat se rychlých změn teploty těla, ty mu totiž spíše uškodí
  • větší fyzickou zátěž plánujeme spíše na ranní, nebo pak až večerní hodiny – vyhýbáme se polednímu slunci a v čase největšího horka se snažíme odpočívat, nezatěžovat tělo více než je nutné
  • omezit příjem alkoholických nápojů

Při slunění používáme ochranné krémy, u dětí pak dvojnásob dbáme na dostatečnou ochranu před sluncem.

V případě poruch dýchání, ztrát vědomí nebo zvracení – obzvláště u dětí okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

  • Za úpal může přehřátí – nevolnost, zrychlený tep, křeče, malátnost, pocit na zvracení, bolest hlavy, únava a zvýšená teplota
  • Za úžeh může slunko – příznaky jsou podobné jako při úpalu, jen se příznaky mohou objevit se zpožděním i několika hodin třeba až v noci, nezřídka kdy jsou doprovázeny spálenou kůží od slunce.

Při úpalu se snažíme postiženého co nejdříve dostat do chladnějšího prostředí, sundáme mu oblečení, které by mohlo bránit ochlazení, ochlazení organismu napomáháme studeným obkladem, po malých doušcích podáváme minerální vodu, slazený čaj nebo iontový nápoj.

Při úžehu ošetřujte podobně jako úpal, navíc si připravte speciální přípravky obsahující kyselinu pantothenovou.

Měsíc srpen samozřejmě přeje bylinkám. Sbírat můžeme mateřídoušku, diviznu, kontryhel, meduňku nebo třeba řepík a řebříček.