DUBEN

DUBEN

MĚSÍC DUBEN A NAŠE ZDRAVÍ

Duben patří játrům. Játra jsou největším orgánem v těle, jsou centrem metabolismu tuků, cukrů, bílkovin, produkují žluč, vznikají v nich některé hormony. Fungují i jako „čistička“. Pomáhají odvádět z těla škodliviny. Jejich úžasnou vlastností (ne neomezenou ) je schopnost regenerace.

V péči o naše zdraví bychom se na regenerační schopnost jater neměli 100% spoléhat, měli bychom se o ně starat dobře preventivně. Nezatěžujeme je nadbytečným užíváním léků.

Oslabení jater se projevuje tlaky v pravém podžebří, zažívacími problémy jako je pálení žáhy, průjmy, nadýmáním. Podle čínské medicíny jsou játra branou emocí a k oslabení jater patří hněv, výbušnost, zuřivost.

K játrům patří jaro, zelená barva. Z bylin jednoznačně ostropestřec (používá se plod), dále pampeliška (používá se kořen a listy) nebo benedikt (používají se listy). Nejlépe v čerstvém stavu. K dostání jsou ale i formy oleje, tinktury nebo tablet. Uvařit si čaj z ostropestřce není až tak vhodné, protože do vody nepřejdou všechny důležité látky.

Z dalších bylin uvedeme řepík, pelyněk, zeměžluč. Prospějeme jim dlouhodobě stravou s nízkým obsahem tuků, cukrů , s omezením alkoholu.

Co můžeme v dubnu sbírat? Listy kopřivy, květ podbělu, květy sedmikrásky

Bylinou tohoto období je zcela určitě Česnek medvědí – chutná opravdu česnekově, dá se přidat do pesto.

Pro inspiraci recept na pesto: cca 100g listů medvědího česneku omyj, osuš a rozmixuj nebo nakrájej na malé kousky, přidej asi 10 g soli a asi 100 ml rostlinného oleje (používáme olivový, lisovaný za studena) a všechno promíchej, pesto by mělo být hustější, pak naplň do skleniček, uchovej v lednici a použij podle svého. Vydrží i do příštího roku.

ČERVEN

ČERVEN

MĚSÍC ČERVEN A NAŠE ZDRAVÍ

Měsíc červen se váže k tenkému střevu.

Je to součást trávicí soustavy mezi žaludkem a tlustým střevem. Oproti tlustému je tenké střevo podstatně delší a užší. Vstřebává se v něm naprostá většina živin. Všechny orgány našeho těla jsou spolu provázány a oslabení jednoho ovlivní jiný.

Oslabení či onemocnění tenkého střeva ovlivní páteř, slinivku a sliznice. Projevuje se obvykle bolestmi žaludku, nadýmáním, průjmy. Průjem je velmi častý projev oslabení v oblasti tenkého střeva. Provází např. Crohnovu nemoc, či nesnášenlivost lepku – celiakii a v rovině duševní pak při nadměrném stresu, nervozitě, strachu např. ze zkoušky, před cestou, před důležitým jednáním atd.

A co dobrého můžeme pro tenké střevo udělat? Především ho nezatěžovat nevhodným jídlem s vysokým obsahem tuků, cukrů. Snažme se eliminovat stres, najít si čas na odpočinek ale i pohyb. Dopřejme mu ovocné a zeleninové šťávy nebo saláty, zakysané mléčné výrobky, pohanku, rýži, jáhly. K pití nejlépe vodu, bylinné nebo zelené čaje. Z bylin zařaďme mátu, tymián, bazalku, šalvěj, oregáno. A nezapomínejme ani na naše sezonní potraviny – špenát, salát,rajčata, jahody.

Co můžeme v červnu sbírat? 

Květ bezu, květy heřmánku, list jitrocele, květ lípy srdčité, nať řepíku, list šalvěje

ČERVENEC

ČERVENEC

MĚSÍC ČERVENEC A NAŠE ZDRAVÍ

První měsíc prázdnin, červenec, je spojen s krevním oběhem. Krevní oběh zprostředkovávají srdce a cévy a slouží k přenosu důležitých živin, plynů a odpadních látek do anebo z tkání. Přenos se děje prostřednictvím krve, sílu dodává srdce. O něm jsme psali v minulém měsíci.

Oslabení v oblasti krevního oběhu se projeví v nejrůznějších podobách – vysoký či nízký krevní tlak, křečové žíly, hemoroidy, únava, nemoci cév.

Krev je nositelem životní energie, při nízkém krevním tlaku je energie slabá, jsme více unavení, pasivní, náchylní ke kolapsům. Při vysokém tlaku je energie silná, jsme tzv. „nabití“, plni energie, vznětlivosti, což ale vede k rychlému opotřebení.

Nejlepší je tedy tzv.střední cesta. Jsme v období, kdy je hodně slunce, počasí je velmi teplé. Dodržujme tedy pitný režim nejlépe v podobě čisté vody případně v podobě minerálních vod při nadměrném pocení. Je dobré omezit sůl, aby se odlehčilo krevnímu oběhu a práci srdce.

Strava podporující srdce, cévy je založená na dostatku ovoce, zeleniny. Hlavně listová zelenina obsahuje látky pro správnou tvorbu krve. Pro pružnost a pevnost cév je vhodná pohanka. Omega 3 mastné kyseliny, obsažené v mořských rybách, dýňových semínkách, oříšcích, chrání srdce a cévy před tzv. kornatěním.

V neposlední řadě prospějeme svému krevnímu oběhu pravidelným pohybem ale i dostatkem odpočinku, omezením stresu. Z bylin nám může být nápomocná meduňka (lehce zklidňuje), bříza (podpoří činnost ledvin při odvodu odpadních látek z těla), hloh (pro úpravu lehce zvýšeného krevního tlaku), kopřiva (zpevnění,ochrana cév), srdečník (pro podporu práce srdce, snížení lehce zvýšeného krevního tlaku).

Které bylinky v červenci sbíráme?

brusinka obecná – plod; brusinka obecná – plod; divizna velkokvětá – květ; dobromysl obecná – nať; heřmánek pravý – květ; hluchavka bílá – květ; jahodník lesní – plod; jitrocel kopinatý – list; kontryhel obecný – nať; levandule lékařská – květ; lípa srdčitá – květ; maliník lesní – list; maliník lesní – plod; mateřídouška obecná – nať; meduňka lékařská – list, nať; řebříček obecný – nať; řepík lékařský – nať; saturejka – nať; šalvěj lékařská – list, nať; třezalka tečkovaná – nať.

SRPEN

SRPEN

MĚSÍC SRPEN A NAŠE ZDRAVÍ

S horkým letním měsícem je spojena termoregulace, neboli schopnost těla kontrolovat svoji teplotu. Pomocí ní jsme chráněni před přehřátím (nebo umrznutím).

Naše tělesná teplota je během dne proměnlivá, ovlivněná i teplotou okolního prostředí a pohybuje se zhruba od 36°C do 37°C. Při nízké tělesné teplotě, pod 35°C, se do těla snáze dostanou viry, je zpomalena funkce srdce a mozku. Vysoká tělesná teplota nad 38°C je nepřítelem bakterií a opravdu vysoká teplota nad 40°C způsobuje závratě, dehydrataci, křeče, vázne i nervový přenos.

V letních horkých měsících je tedy „ohroženo“ celé naše tělo.

Vzhledem k ročnímu období nám spíše hrozí přehřátí. Pocitem horka si tělo říká o ochlazení. Určitě ale není vhodné se naložit do kádě s ledem.

Jak tedy v létě aktivovat chladící tělesný systém?

  • odlehčený jídelníček – lokální potraviny, čerstvá a lehká strava bohatá na zeleninu, oblíbené jsou v poslední době studené lehké polévky nebo různá smoothie, určitě nezapomeňte na ryby, tučná a mastná jídla tělo zahřívají – zatěžují játra, která jsou úzce spojena termoregulací a lymfatickým systémem
  • dostatek tekutin – nejlepší je samozřejmě voda (kterou můžeme doplnit citrusy, mátou, nebo třeba malinami, okurkou, apod., do pitného režimu je vhodné občas zařadit minerálky – není dobré pít minerální vody každý den) nebo bylinkové čaje – mátový, rooibos, meduňka 
  • vhodné materiály oblečení – i tady platí čím lehčí tím lepší, všechny možné umělé směsi špatně odvádí pot a brání pokožce dýchat
  • skvělá prevence je samozřejmě otužování – je lepší během sprchování střídat chladnější a teplejší vodu, praktikovat otužování průběžně celý rok a vyvarovat se rychlých změn teploty těla, ty mu totiž spíše uškodí
  • větší fyzickou zátěž plánujeme spíše na ranní, nebo pak až večerní hodiny – vyhýbáme se polednímu slunci a v čase největšího horka se snažíme odpočívat, nezatěžovat tělo více než je nutné
  • omezit příjem alkoholických nápojů

Při slunění používáme ochranné krémy, u dětí pak dvojnásob dbáme na dostatečnou ochranu před sluncem.

V případě poruch dýchání, ztrát vědomí nebo zvracení – obzvláště u dětí okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

  • Za úpal může přehřátí – nevolnost, zrychlený tep, křeče, malátnost, pocit na zvracení, bolest hlavy, únava a zvýšená teplota
  • Za úžeh může slunko – příznaky jsou podobné jako při úpalu, jen se příznaky mohou objevit se zpožděním i několika hodin třeba až v noci, nezřídka kdy jsou doprovázeny spálenou kůží od slunce.

Při úpalu se snažíme postiženého co nejdříve dostat do chladnějšího prostředí, sundáme mu oblečení, které by mohlo bránit ochlazení, ochlazení organismu napomáháme studeným obkladem, po malých doušcích podáváme minerální vodu, slazený čaj nebo iontový nápoj.

Při úžehu ošetřujte podobně jako úpal, navíc si připravte speciální přípravky obsahující kyselinu pantothenovou.

Měsíc srpen samozřejmě přeje bylinkám. Sbírat můžeme mateřídoušku, diviznu, kontryhel, meduňku nebo třeba řepík a řebříček.